přeskoč na hlavní navigaci přeskoč na sekundární navigaci jdi na obsah

Láz

 

Láz letecky

Láz se nazývá ve falzu zakládací listiny kladrubského kláštera, hlásící se k roku 1115, jako Ponebuzláz, snad asi Ponebův Láz. Ale již v roce 1239 se uvádí pod dnešním názvem jako Láz. Obec ležela na důležité obchodní cestě, která se u Starých Kladrub rozdvojovala. Jedna její větev vedla přes dnešní pole k západu právě na Láz, z Lázu pokračovala podél Lázského potoka na Benešovice, Lom a směřovala pak k Chebu a do středního a severního Německa. Význam této mezinárodní cesty byl zřejmě hlavním důvodem, proč koupil v roce 1250 od kladrubského opata Reinera část Lázu chotěšovský klášter. Jinak byl ovšem Láz po celou dobu své existence v majetku kladrubského kláštera. Podle berní ruly z roku 1654 žilo v obci tehdy 125 lidí, z nichž bylo 67 vedeno jako klášterní poddaní. V Lázu hospodařilo 15 sedláků a 2 chalupníci, takže byl Láz již podstatně větší, než sousední Vrbice. Vyskytovala se zde již v té době vedle českých i jména německá či poněmčená. Tak třeba tu hospodařili sedláci Jakub Antonín, Ondřej Valc, ale i Mark Kotschi, Jakub Stattman a další, zatímco ještě ze 16. století známe jen česká jména, kupříkladu Jíra Kužel, Jan Ženatý, Hanzalík z Lázu, Mojžíšek, Žabka či Kočí. O lázeckých rychtářích je známo, že používali ke svolávání obyvatelstva k nějakému jednání tzv. obecní hůl, kterou nechali kolovat po obci na znamení, že se mají všichni dostavit co nejrychleji do rychtářské světnice. V západní části obdélné návsi stávala kaplička, která byla zbořena. Stejný osud postihl i boží muka z roku 1696 před odbočkou ze silnice do obce. Láz je od roku 1964 součástí obce Kladruby.

 


K 31.12.2011 má obec Láz 51 trvale žijících obyvatel.

 

V sobotu 15.8.2009 se konal 1. sraz rodáků

Takto akci zhodnotil David Blažek - 15. srpna se v Lázu konal 1. ročník setkání rodáků. Účast předčila očekávání a podívat se přijela taky paní Švarcová, která byla ve svých 92 letech nejstarším účastníkem. Každý rodák, který se přijel podívat a společně zavzpomínat, dostal na památku menší dárek. K poslechu hrál na akordeon Josef Nevidzan ze Svojšína, který přispěl k tomu, že se setkání protáhlo do pozdních nočních hodin. Akce se velice vydařila, a tak se v Lázu začíná přemýšlet nad příštím ročníkem. Ten by se měl zřejmě uskutečnit za rok a měl by ze srazu lázeckých rodáků udělat příjemnou tradici.

sraz

sraz

sraz