Kamenní svědkové minulosti
Staré kamenné kříže jsou památky, jejichž stáří se počítá na stovky let. Na Kladrubsku je jejich četnost jedna z největších v republice. Říká se jim většinou nesprávně "smírčí kříže" - tento název však lze použít jen u některých z nich.
Smírčí kříže museli stavět někdy před 500 lety ti, kteří někoho zavraždili, ale nebyli za to odsouzeni k trestu smrti. Prostřednictvím svých příbuzných si obstarali "rukojemníka" mezi majetnými lidmi, který se za ně zaručil. S takovým vrahem byla potom sepsána smírčí smlouva, podle níž musel zaplatit rodině po zavražděném značnou částku peněz, ale musel také do nejbližšího kostela donést několik liber vosku na svíčky. Musel zůstat tři týdny "v pokoře" a především na místě vraždy vytesat a postavit kamenný kříž. V kladrubském archivu byly dvě takové smířčí smlouvy ze 16. století nalezeny (viz ukázky), ale kde stojí smírčí kříže k nim, to nevíme.
Nejvíce křížů na Kladrubsku lemovalo staré zemské stezky jako znamení u cest. Byly stavěny především na důležitých křižovatkách nebo u odboček do vesnic již dávno ve středověku. Tvarem se podobají smírčím křížům, ale jsou proti nim mnohem starší.
Pamětní kříže se zasazovaly hlavně v 18. století na místech, kde někdo zahynul zásahem nějakého přírodního živlu (blesk, pád stromu), nebo zemřel náhle přirozenou smrtí. Na nich bývá uvedeno obvykle jméno zemřelého a datum úmrtí, někdy i odkud pocházel.
Hraniční kříže oddělovaly majetek např. kláštera a jiného majitele sousedního pozemku.
Popis k jednotlivým křížům:
Kladruby -
na kladrubském náměstí stojí před kostelem 4 kamenné kříže. Byly sem přeneseny v roce 1989 z terénu, protože tam byly často poškozovány silničními a polními mechanismy.Kamenná socha u zdi kostel, tzv.rozeta, stávala ještě s jednou takovou u bočního vchodu do kostela až do požáru v roce 1711. Při něm byla jedna rozbita a druhá přenesena ke hřbitovu.
Stával původně asi 100m u silnice vlevo nad poštou v úvozu. Podle pověsti v těchto místech zemřel žebrák, který prý za celý den nedostal v Kladrubech ani skývu chleba. Ve skutečnosti však již dávno ukazoval cestu do Starých Kladrub.
Stával v Milevské ulici u domu čp. 147 (u . Touše) , kde se rozcházely dvě cesty, jedna k Petrovu mlýnu a druhá do Mileva. K tomuto kříži se váže pověst, že prý na tomto místě rozzuřený býk usmrtil pasáka ovcí. VYpráví se též, že v tomto domě vznikl v roce 1711 požár, který pak zachvátil celé město.
Kamenný sloupek s lidskou postavou byl nalezen padlý v příkopu u silnice na Skapce vlevo za dnešní dálnicí. Potom byl převezen ke kostelu v Kladrubech. Podobný sloupek stával též mezi Telicemi a Zhoří u lesa. Podle pověsti tam nějaké divoké zvíře přepadlo a zabilo jednu služebnou, která šla do těchto míst na trávu.
Křížová kruhová deska stávala původně asi 250m za Žďárem u silnice poblíž nynějšího dálničního podjezdu. Odtud se tehdy odbočovalo do Ostrova.
Mastník -
Velký kříž na jižním okraji zalesněného kopce Mastníku, kterému chybí pravé rameno. Tudy měla vést zkrácená přimdská větev Norimberské cesty od Lázu přes Výrov, Borovany a Boječnici ke Stráži a Přimdě.
Brod nad Výrovským potokem
Pamětní kříž u Brodu v lese nad pravým břehem Výrovského potoka. V roce 1774 tu zemřela nešťastnou náhodou jedna žena z Brodu, jejíž jméno už nelze na podstavci dobře přečíst.
Brod - pod vrchem Kleštiny
Kamenná deska s křížem se nachází za Brodem při lesní asfaltce směrem na Staré Sedlo. Najdeme ji asi 30m vpravo od této cesty na vrcholu stoupání. Je umístěna při úvozu, který býval kdysi přimdskou větví Norimberské stezky. V těchto místech se odbočovalo do vesnice Leština pod vrchem Kleštiny.
Západně od Tuněchod - polesi V Bahnách
Kamenná deska s velkým křížem se nachází při stejné cestě z Brodu na Staré Sedlo, ale už mimo lesní asfaltku. Je ukryt asi 10m vlevo od lesní cesty v mladém lesním porostu. I tento kříž vyznačuje trasu staré Norimberské stezky.
Západně od Tuněchod - polesi V Bahnách
Vysoký pamětní kříž, který se nalézá nedaleko od předešlého, po odbočení z původní cesty. Byl zasazen na památku Johanna Franka z Racova, kterého zde v roce 1723 zabil padající strom. Zápis v matrice to skutečně potvrzuje.
Západně od Tuněchod - polesi V Bahnách
Dva velké, téměř stejné kříže s vyrytým mečem. Stojí 12m od sebe v prostoru lesa nedaleko předchozích dvou křížů. Byly znovu objeveny koncem roku 2008, když byly zakryty před tím klestem. Přístup k nim je z již uvedené lesní asfaltky. Pravděpodobně sem mohly být přeneseny rovněž od staré zemské stezky. Váže se k nim pověst, že prý tudy šli v noci tři muzikanti z tancovačky a pohádali se o společný výdělek, až se v bitce navzájem pobili. Podle jiné verze to měli být tři řezníci jdoucí z trhu, jejichž konec měl být stejný. Poloha třetího chybějícího kříže známa není.
Staré Sedlo
Další křížová deska při Norimberské stezce asi 2km před Starým Sedlem.
Na západním okraji lesa Dušníku
Patří určitě k nejstarším křížům u nás. Chybí mu horní rameno. Opět se nachází při Norimberské stezce, která sem přicházela od rybníčku u milevské silnice přes pole od Kladrub a pokračovala na západ k brodu přes Výrovský potok u Brodu. Protože většina turistů ho těžko nalézá, je znázorněn na několika mapkách (na prostřední zeleným kruhem na dolní žlutým). Přístup k němu je ze silnice Kladruby-Milevo:za dálnicí pod zatáčkou odbočit vpravo podél potůčku a úvozovou cestou k rozcestí pěti cest (kóta 427). Celá tato cesta je vyznačena na třetí mapce. Druhá přístupová cesta je ze silnice Kladruby - Brod: podél jižní strany dálnice vede cesta k tzv. střední pěšině, po ní k ostrůvku lesa v poli - naproti němu nedaleko okraje lesa je možné kříž najít.
Kříž proti rybníčku u milevské silnice
Tento kříž je dnes umístěn na dvoře Muzea ve Stříbře. Původně stával proti malému rybníčku u silnice Kladruby-Milevo, kde odbočovala zemská stezka do lesa Dušníku k předešlému kříži. V muzeu je vedle něho (vlevo) další kříž, který stálval u téže silnice před mostem přes Úhlavku.
Kříže u Senetického potoka
Za Petrovým mlýnem, na levém břehu Senetického potoka, asi 300m od jeho vtoku do Úhlavky se nachází kříž s vyobrazením kola se čtyřmi loukotěmi. Pravděpodobně jde o hraniční kříž mezi panstvím kladrubského kláštera a horšovskotýnských Lobkowitzů, a tím pádem i mezi tehdejším krajem plzeňským a klatovským. Byla to i hranice mezi katastry Kladruby, Pozorka a Lšelín (původně Kočov, jehož katastr se stal součástí Lšelína).
Asi 90m dále proti proudu na stejném břehu, přibližně 15m od potoka, je další kříž. Je to pamětní kříž s nápisem GW 3.9. 1784. Na tomto místě byl raněn kladrubský starosta Georg Willinger ve věku 73 let, což potvrzují i zápisy v matrice, ale uvádějí den 3.6.1784.
Kříž mezi Výrovem a Borovany
Torzo kamenného kříže na hranicích katastrů Brod, Výrov a Borovany. Několikařádkový nápis na něm je již nečitelný. Je možné, že stál u zkrácené přimdské větve Norimberské cesty vedoucí od Lázu přes Výrov na Borovany, Stráž a Přimdu.
Kříž u Vrbice
Pamětní kříž stojí jihozápadně od Vrbice v polesí V Klukách. Je podobný výše uvedenému kříži u Brodu nad Výrovským potokem. Na přední straně je nápis " M.H. 26.5.1920 WRBITZ N. 13 ". Na tomto místě podle matriky zemřela Margaretha Hohmannová, manželka Wenzla Hohmanna, hostinského z Vrbice č.13, narozená 13.3.1880. Jako příčina smrti je uvedena náhlá mrtvice. Je možné, že jde o starší kříž, upravený pro památku na tuto událost.
Kříž pod silnicí ke Stříbru - u bývalé zkratky
Kříž na Jirné
Žulový pamětní kříž, pravděpodobně novějšího původu. V křížení ramen jsou čtyři otvory po tabulce s nápisem. Nejlépe se k němu dostaneme od soutoku Žďárského potoka s Úhlavkou po cestě, která stoupá zprvu nad potokem ( viz červené body ) a pak se stáčí směrem k vrcholu Jirné. U křížení lesních cest ( kde je vpravo vidět samotu Žďár ) odbočíme doleva ke kříži.
Smírčí smlouvy
Co taková smírčí smlouva obsahovala, ukazují zápisy z jedné staré městské kladrusbké knihy:
Roku 1554 navštívil Kladruby německý zámečník Michal Jürgl z Mnichova a dopustil se zde vraždy na Vojtěchu Tupém, poddaném kladrubského kláštera. Na přímluvu urozených pánů Vilíma Říčanského z Říčan a Sulislavi a Jiříka Lukavského z Řeneč, toho času v Kladrubech, byl omilostněn. Zatímco obviněný seděl v šatlavě kladrubské radnice, byla s vědomím klášterní vrchnosti sepsána smlouva mezi Michalovým bratrem Honsem Jürglem a jeho švagry na jedné straně a Brožem Tupým, bratrem zavražděného a dalšími jeho "strejceníny" na straně druhé. Uvedený Hons Jürgl
"...připověděl za dotčené viny a týž mord třicet pět kop grošů míšeňských manželce Vojtěcha zamordovaného a sirotku po něm pozůstalém dáti.......a nadto vejše toto povolení se stalo, že týž Hons Jürgl na místě bratra svého Michala zámečníka dvaceti mší svatých mu má dáti sloužiti a kříž kamenný tu, kdež ho zamordoval vytesaný postaviti. K tomu týž Michal zámečník sám třetí týden poté v pokoru má jíti, a to v neděli po Božím Těle nejprv příští ( následující ) a po vykonání nadepsaných artykulů a povinností má městu hned prázden býti..."
(Část textu - viz ve žlutě vyznačené části.)
Jiná smlouva je z roku 1532, kdy Jan Chavík ze vsi Vrbice, poddaný pánů stříbrských, "zamordoval" Vávru Kováře, poddaného pana Zdeňka Uličky z Ulic a Metelště. I on byl na přímluvu urozeného pana Volfa Dobrohosta z Ronšperka (Poběžovic) a na Tejně a pana Mikuláše Vojslava z Brnišova, purkrabí domažlického, omilostněn. U kladrubského soudu zastupovali žalovanou stranu páni Václav Bacalář a a Martin Čiahota, měšťaně ze Stříbra a pozůstalé po zavražděném pak Jakub, mlynář z mlýna nad Kladruby. Rozsudek zněl, aby
"...za ten oučinek má dáno bejti od Jana Chavíka sirotkům toho nebožtíka zabitého 25 kop grošů míšeňských a od rychtáře z Vrbice panu Zdeňku Uličkovi 15 kop grošů míšeňských.........Jan Chavík, když by se mu dalo napřed věděti, dvě neděle v pokoru jíti má sám a třetí, jakž se v obyčej zachovává při takové pokoře, a to v Kladrubech tři libry vosku, tři mše dáti sloužiti, kříž postaviti na tom místě, kde jest toho nebožáka zabil a taková věc o ten mord je mezi nimi vyzdvižena..."
(Část textu - viz ve žlutě vyznačené části.)
Bohužel ani v jednom ze zápisů není uvedeno místo, kde došlo k vraždě a kde by měly stát uvedené smířčí kříže.
