TJ Sokol Kladruby

Kontakt: sokol@kladruby.cz

Výbor TJ Sokol Kladruby

  • Jiří Kurš – předseda
  • Jitka Kuršová – hospodář
  • Ing. Vojtěch Ocelík – tajemník
  • Ing. Tomáš Kasl – člen výboru
  • Josef Větrovec – člen výboru

 

Vedoucí jednotlivých oddílů

  • Ing. Vladimír Junek – basketbal
  • Blažena Šálová – cvičení žen
  • Josef Větrovec – nohejbal
  • Václav Stahl – tenis
  • Miroslava Škorvánková – volejbal děti (přípravka)
  • Jitka Kuršová – volejbal mládež
  • Vojtěch Ocelík – volejbal muži
  • Ing. Jana Kaslová – volejbal ženy
  • Helena Kunešová – volejbal pro všechny

 

Trochu z historie TJ SOKOL Kladruby.

Jednou ze zajímavostí našich současných Kladrub je i místní existence dvou tělovýchovných jednot. Na tak malé město je to opravdu sportovní unikát. Od původní tělovýchovné jednoty Sokol Kladruby založené v roce 1950 se v roce 1968 oddělil fotbal (vznikla nová samostatná tělovýchovná jednota TJ Kopaná).

V TJ Sokol se už před rozdělením postupně rozšiřovala nabídka dalších sportů. vedle fotbalu, volejbalu a turistiky se objevují nové sporty - košíková, stolní tenis a cvičení rodičů s dětmi. A to i přes potíže s tělocvičnou, která ve staré budově základní školy vznikla z klasické třídy. Byla malá, v zimě často nevytopená, ale byla maximálně využívána. I za těchto podmínek byl roce 1963 založen oddíl košíkové a o dva roky později oddíl cvičení rodičů s dětmi.

Po již zmíněném odchodu fotbalistů (a založení jejich vlastní tělovýchovné jednoty) se koncem 60.let Sokolu nevyhnuly problémy. Funkcionářský kádr se zredukoval na pouhé tři členy. Ti se zaměřili pouze na vybírání členských a oddílových příspěvků zejména v oddílech hrající soutěže. Jednalo se o družstva mužů volejbalistů a stolního tenisu a družstvo žákyň v košíkové. Cvičení žen a cvičení rodičů s dětmi bylo velice nenáročné. Turistika pořádala ročně 2-3 akce v bezprostředním okolí samotných Kladrub. Pravidelné jarní pochody „Kolem pěti mlýmů“, podzimní běhání o tzv. „Kladrubský pantofel“ (dodavatelem cen byla místní výrobna pantoflí) a ve spolupráci se střeleckým oddílem místního Svazarmu se v zimě (pokud k tomu byly vyhovující podmínky) pořádal lyžařský běh na 5 km se závěrečnou střelbou na místní střelnici pod názvem „Běh čertovou stopou“ (název tohoto závodu se odvíjel od trasy, jež vedla přes opuštěný mlýn, kterému se říká Čerťák).

Oddíly stolního tenisu a volejbalu mužů vedli jen nadšenci, kteří si kolem sebe vytvářeli vhodnou partu pro svého sportovního koníčka. Proto i jejich účast v soutěžích byla jen na okresní úrovni. Práce s mládeží prakticky neexistovala, a tak pouze ti nejodvážnější a nejšikovnější žáci se dokázali do těchto dvou dospělých družstev později propracovat. V těchto letech se po Kladrubech hrál například nesoutěžní volejbal na třech různých místech. Na skromně upravených hřištích se v té době scházeli nadšenci, kteří s chutí trávili letní podvečery pod vysokou sítí. A přestože se hrával na těchto hřištích volejbal spíše rekreační úrovně, vznikala postupně generace hráčů, jež později vstoupila do okresních a i krajských soutěží.

Vše se změnilo k lepšímu v roce 1972 výstavbou nové tělocvičny v rozšířené základní škole. Bylo to v období slučování obcí, Kladruby se staly obcí střediskovou a tudíž i počet dětí ve škole narůstal. A tak pro sporty, jako je košíková či stolní tenis znamenala vyhovující nová tělocvična velký prostor pro svoji seberealizaci a rozvoj. Tzv. venkovní sporty, kterým volejbal tehdy z velké části ještě byl, s prostorem pro činnost takové potíže neměl. Sedmdesátá léta byla i doba, kdy se hlavním sportem v TJ Sokol stává definitivně volejbal. Zcela omlazené družstvo se poprvé probojovalo do krajského přeboru. To ovšem znamenalo jediné - nutně vybudovat odpovídající antukový kurt se sociálním zařízením. Za tehdejší spolupráce MNV a OV ČSTV se ze družených prostředků podařilo za bývalým kinem během jednoho roku (1977) vybudovat kurt, který sloužil nejen pro volejbal. Prostor zde našel tehdy se rychle rozvíjející tenis. Vzniká tenisový oddíl (čtyři roky se dokonce Sokol účastnil okresní soutěže pro neregistrované – tzv. „Daviscapu Tachovska“). Tenis v Kladrubech ovšem nikdy nedosáhl na registrovanou soutěž. Ale jako doplňkový či rekreační sport slouží pro členy tělovýchovné jednoty s několikaletou přestávkou doposud. Zmíněné okresní soutěže neregistrovaných se účastnili žáci i muži. Po několik let se vedl i kladrubský tenisový žebříček.

Péče o mládež a zajišťování výchovných kádrů byla rozhodujícím činitelem v dalším působení oddílů stolního tenisu a košíkové. Stolní tenis přestal existovat prakticky ve chvíli, kdy hráčská základna nestačila ani na okresní soutěž. Trenér stolního tenisu se nedokázal žákům pravidelně věnovat a sám nakonec odešel hrát za sousední Baník Stříbro. V Sokole zbylo jen technické vybavení, které se nakonec věnovalo základní škole pro jejich příležitostné využití. Stolní tenis v Sokole skončil.

Z kvalifikovaných tělovýchovných kádrů lze zpočátku hovořit pouze o trenérovi košíkové Jiřím Čechurovi. Přestože sám závodně košíkovou nehrál, dokázal po získání trenérského kurzu vést dívčí basketbal velmi dobrým způsobem. Oddíl košíkové pokračoval ve své činnosti i na konci sedmdesátých let, v osmdesátých letech a na počátku let devadesátých. Na trenérském postu žaček vystřídali Jirku Čechuru Vladimírové Junek a Přibyl. Vše zdárně pokračovalo, žačky si v krajských přeborech vedly velice zdatně a nezadaly si ani s družstvy ze známých sportovních středisek mládeže z Plzně a Karlových Varů. Také nově založené družstvo mužů po ročním působení v okresním přeboru hrálo několik let krajskou soutěž celkem na solidní úrovni. Zde je ale nutné podotknout, že část hráčů byla ze Stříbra a využívali se i vojáci, kteří v okolí plnili vojenskou základní službu. V Kladrubech se zkrátka pro basketbal vybudovalo za podpory celého vedení TJ velmi dobré zázemí. Vše fungovalo jen do doby, než se trenér mužů i žaček a zároveň hráč a vedoucí oddílu Vladimír Junek rozhodl ukončit svoji závodní a trenérskou činnost. Přes velkou snahu vedení TJ se nenašel pokračující dobrovolník, jenž by byl ochoten vynaložit svůj čas pro výchovu dětí. Tím skončila dlouholetá úspěšná dráha mladých basketbalistek v Kladrubech. Byla to velká škoda, protože sportovní vyžití pro dívky v Kladrubech v té době prakticky skončilo. Nebylo nic, čím by se košíková bezprostředně nahradila. Svým způsobem se doplatilo na to, že se nikdy nepodařilo navázat na soutěže žaček soutěžemi dorostenek a následně žen. O studentky, které se vracely na víkendy domů, se už neměl kdo starat. A do tělocvičny se o sobotách a nedělích (kromě soutěží na krajské úrovni) tenkrát ani nesmělo. Muži ještě dva roky v podstatě využívali členství v Sokolu a potažmo tělocvičny základní školy, aby nakonec založili oddíl košíkové pod Baníkem Stříbro. Jejich odchodem na dlouhá léta skončila v Kladrubech činnost oddílu košíkové. Ten se v Sokole znovu objevil až v roce 2005 coby rekreační basketbal, kde našli své místo právě bývalé úspěšné žačky spolu s některými bývalými hráči z řad mužů.

V roce 1986 musel pracně vybudovaný kurt za kinem ustoupit výstavbě nové kanalizace. Volejbal se na čas musel přestěhovat do tělocvičny a tenis se v Kladrubech na několik let odmlčel. A to až do doby výstavby nového sportovního areálu. V těsně předrevolučních letech a těsně po nich se za nezměrného nadšení několika jedinců z řad Sokola a za finanční podpory tehdejšího MNV vybudovaly dva nové kurty v parku pod školou. A v té době začala prakticky „omlazovací kůra“ kladrubského volejbalu. Díky nadšení hráče, trenéra a organizačního pracovníka v jednom – Pavla Petráně - začala nastupovat další volejbalová generace mužů, žen, dorostenců, dorostenek, žáků a žaček, jež vyvrcholila účastí všech družstev v nejvyšších krajských soutěžích. Zde ta návaznost od žáků přes dorostence až k dospělým víceméně fungovala a funguje doposud. Ale nutno zopakovat – za cenu velkého sebeobětování Pavla Petráně, obětování jeho vlastního času na „oltář“ rozvoje a zachování volejbalu v Kladrubech. Otázkou zůstává, zda se najde nějaký další pokračovatel či pokračovatelka tohoto jistě záslužného činu.

S vybudováním nových kurtů vznikl další oddíl - oddíl nohejbalu. I ten má dnes svoje zastoupení v okresních soutěžích. Díky nově vybudované horolezecké stěně v tělocvičně základní školy se zrodil oddíl horolezectví. Pod křídla Sokola přešel i oddíl kondičního cvičení. Ten si svoji posilovnu vybudoval svépomocí.

V roce 2009 byly z dotačních stimulů a za finančního přispění městského úřadu vybudovány na kurtech pod školou kabiny. Doposud stojící stavební buňku, sloužící jako šatna a sklad zároveň, nahradily nově postavené šatny s odpovídajícím sociálním zázemím. Kurty dostaly novou tvář a tím snad i další impulz ať již k soutěžnímu či rekreačnímu sportování kladrubských občanů.

A Sokol Kladruby, který má dnes zhruba 130 členů, je zatím zárukou, že sport v našem městě nebudou jen prázdná slova. A že snad i v budoucnu se město Kladruby opět bude skloňovat v některé z krajských soutěží.

Město Kladruby

náměstí Republiky 89, 349 61 Kladruby
IČ: 00259888, DIČ: CZ00259888
 
tel. 374 616 711, 374 631 722,
fax: 374 631 090
e-mail: obec@kladruby.cz

Úřední hodiny městského úřadu:

Pondělí 7:00 - 11:30 12:00 - 15:30
Úterý 7:00 - 11:30 12:00 - 15:30
Středa 7:00 - 11:30 12:00 - 17:30
Čtvrtek 7:00 - 11:30 12:00 - 15:30
Pátek 7:00 - 11:30 12:00 - 13:30
pozadí - panorama Kladrub