Památky a zajímavosti
Každý kraj, každé místo má něco, s čím se může pochlubit a co může ukázat ostatním – hrad, zámek, zajímavé přírodní scenérie či třeba nějakého slavného rodáka.
Kladruby mají svůj starobylý klášter s bohatou historií. Nádherné Santiniho dílo, vsazené jako drahokam nad údolí říčky Úhlavky, vytváří s věncem okolních lesů nezapomenutelný zážitek pro lidské oko.
Samotné městečko Kladruby na opačném břehu řeky jakoby tvořilo protipól své klášterní dominantě. V dávné historii, kdy Kladruby daly jméno tehdy založenému klášteru, se staly i jedním z prvních českých měst a získaly si vážnost v očích samotných českých panovníků i prostých pocestných, kteří se tudy ubírali po zemské stezce, vedoucí do sousedního Německa.
Už od nejstarších dob používalo město svůj městský znak s bránou v kvadrátové zdi, na níž stojí kříž s ukřižovaným Kristem, Pannou Marií a sv. Janem. V bráně klečí kníže se sepjatýma rukama a knížecí čapkou, položenou před sebou. A byl to právě císař Matyáš, který svou listinou vylepšil kladrubský městský znak o štítek se svým začátečním písmenem „M“ a zlatou panovnickou korunou nad ním.
Město mívalo v 18. století za vlády Marie Terezie i svůj bojový prapor. Ten však již dávno, při požáru města v roce 1843, shořel. Teprve až v současné době získalo město Kladruby prapor zcela nový, na němž právě zlatá panovnická koruna symbolizuje dávnou přízeň českých králů tomuto městečku.
Povězme si trochu o některých historických i současných kladrubských stavbách a zajímavostech. Na kladrubském náměstí, v jeho východní části se nachází kostel sv. Jakuba Většího se sochou tohoto světce v průčelí stavby. Tvář kostela, a zvláště pak jeho věže, se během staletí mnohokráte změnila. Mohl za to nejen zub času, ale i některé vojenské zásahy a především několik zhoubných požárů města.
Před kostelem bylo vybudováno malé lapidárium přenesených starých kamenných křížů, které stávaly podél dávných zemských stezek. Protože Kladruby ležely na křižovatce důležitých obchodních cest, můžeme v okolí města ještě dnes spatřit téměř dvě desítky takových kamenných památníků.
Severní strana náměstí bývala kdysi sídlem nejbohatších měšťanů a obchodníků. Leč v roce 1843 se staly všechny jejich domy obětí zhoubného požáru, stejně tak, jako tehdejší radnice se školou, stojící před kostelem a dalších 132 obytných domů městečka.
Západní část náměstí zcela zabíral kdysi měšťanský pivovar, dnes však na jeho místě stojí moderní nákupní středisko, postavené v roce 1975 svépomocí místních občanů.
Na jižní straně vidíme budovu staré radnice a nedaleko od ní radnici současnou, postavenou v roce 1989. Na jejím místě stávalo ve středověku vězení, neboli šatlava a před ní pak nepostradatelný pranýř. V rohu je budova bývalé obecné školy, používaná od padesátých let minulého století jako místní kino. Nyní se přestavuje na budoucí kladrubské muzeum.
Uprostřed náměstí nás zaujme krásně zdobený mariánský sloup z roku 1701, jenž měl ochránit město před „černou smrtí“ – morem. Ale my víme, že mohutné infekční nákaze tehdy zabránit stejně nedokázal. Vedle stojící kašna je pozůstatkem prastarého městského vodovodu, o němž máme písemné zprávy již z konce 14. století a víme rovněž, že se o něj staral městem placený člověk, zvaný prunýř (od německého slova der Brunnen – studna).
Za náměstím se nachází hasičská zbrojnice s budovou klubovny. Však dobrovolní hasiči mají v Kladrubech mnohaletou tradici, jejich sbor byl založen už v roce 1875 a již z konce 18. století se zachoval dopodrobna písemně zpracovaný požární a hasicí řád města. Hned vedle mají svůj ráj kladrubské děti. Hřiště plné atrakcí a prolézaček je doplněno i venkovní lezeckou stěnou.
Takřka pětisetletou historií se může pochlubit také kladrubské školství. Nynější školní budova byla postavena jako chlapecká měšťanská škola v roce 1895, její přístavba – učební pavilón, školní družina, tělocvična a jídelna pochází z roku 1973. Pochvalme při té příležitosti architekta přístavby, který citlivě zachoval mohutný dub, určený původně ke skácení, či statný jírovec, vklíněný mezi obě školní budovy, s oddechovou plochou pro žáky. Parčík u školy s navazující přírodní zelení je nutným dodavatelem potřebného kyslíku pro plíce školáků. Také areál mateřské školy, postavený svépomocí občanů v roce 1978 v hezkém prostředí, skoncoval s různými provizórii, která do té doby sloužila k výchově nejmladšího kladrubského pokolení.
Na okraji města, ale přesto v optimální vzdálenosti od centra, byl nedávno otevřen pro seniory krásný dům s pečovatelskou službou. Když začátkem 19. století nechal postavit kladrubský rodák, císařský dvorní rada a doktor obojího práva Johann Nepomuk Scheppl nový špitál, tedy – s prominutím – chudobinec, to bylo slávy. Pana radu velebili málem jako hrdinu. Jenže toto nové zařízení za 28 miliónů korun s 35 moderními byty, včetně prodejny potravin, kadeřnictví, masáže, pedikúry a dalších služeb, by asi nikoho nenapadlo srovnávat s tehdejším špitálem.
A co sportovní využití? Fotbalové hřiště nepoužívají jen fotbalisté. Vždyť v létě je tu krásné prostředí k posezení či vycházce uprostřed zeleně, možnost koupání v říčce Úhlavce a v neposlední řadě i možnost rybaření. V parku u školy jsou tenisové a volejbalové kurty a hned vedle školy hřiště s umělým povrchem.
V intravilánu města bychom našli ještě celou řadu zajímavostí. Opusťme nyní upravené ulice s novými chodníky a rozlehlými zelenými plochami vzorně udržovaných trávníků a podívejme se do nejbližšího okolí Kladrub. I tady vévodí zeleň. Vždyť samotné město doslova objímají kolem dokola rozsáhlé lesy s přírodní krajinou, která láká turisty k vycházkám do okolí. Už v roce 1847 vznikl v Kladrubech Spolek pro vysazování ovocných stromů, jeden z prvních na území západních Čech a později následoval i Okrašlovací spolek. Jejich aktivní činností byla založena nejedna alej či parčík v okolí města.
S krásami krajiny kolem Kladrub nás seznámí naučná stezka, která tu slouží turistům už od roku 1988. Kromě historických, geologických i přírodovědných zajímavostí je možné na ní spatřit i obrovité duby s obvodem kmene přes sedm metrů, o jejichž pravidelné ošetřování se stará město, stejně tak jako krásný přírodní lesopark pod klášterem s mnoha vzácnými květinami.
I pěkně upravený hřbitov s kostelíkem sv. Petra je konečně svým způsobem také kouskem zeleně, i když, pravda, s přídomkem trocha smutku. Pro obyvatele Kladrub má však tohle území kolem hřbitova ještě navíc i nádech prastaré historie. V dávném středověku tu kolem původního starobylého kostelíka, zbořeného v roce 1796, vedla významná obchodní stezka a kousek za silnicí stávaly Staré Kladruby, které daly dnešní obci nejen název, ale i její nejstarší historické tradice.
Ale podle této prastaré vesnice dostal jméno i nedaleký klášter. My jej dnes známe v této podobě – jako perlu české barokní gotiky, která v sobě snoubí pradávnou historii českých Přemyslovců s osudy benediktinských mnichů i se stavitelským uměním velikánů českého baroka, Santiniho a Dienzenhofera. Klášter založil v roce 1115 český panovník, kníže Vladislav I., který je v něm i pochován. Původní kostel, dvouvěžovou románskou baziliku, přestavěl v letech 1712 až 1726 osobitým způsobem pražský barokní stavitel Jan Blažej Santini Aichl na dnešní monumentální chrám, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Se svými dvaaosmdesáti metry délky je třetím největším chrámem v českých zemích. K. I. Dienzenhofer tu zase zanechal svoji stopu při stavbě rozsáhlého čtyřúhelníkového komplexu nového konventu.
Po zrušení kláštera Josefem II. se stal majitelem celého areálu neslavně proslulý rod Windischgrätzů, jehož příslušníci proměnili nádhernou budovu nového konventu na soukromý pivovar. Následky požáru, který v něm vypukl v roce 1875, se napravovaly ještě donedávna. Také z mnišské hrobky byly vystěhovány rakve mnichů, aby si zde zpupný šlechtic mohl zřídit svoji rodovou hrobku. Dnes už se mnišské rakve navrátily zpátky do míst, které jim byly původně určeny.
Už několik desítek let vstává bývalý klášter opět z mrtvých. Starý klášterní chrám byl komplexně zrestaurován zevnitř i zvenku, stejně tak jako Dienzenhoferův nový konvent.
